Václav Havel – První setkání, Praha 29. prosince 1989 | Autorská fotografie – edice 17 × 17 cm

ZDARMAZDARMA
01_První setkání “natvrdo”, Praha 29.prosince 1989
25 000 Kč Měrná cena: 25 000 Kč / 1 ks
Skladem

Ráno 29. prosince 1989 jsem poprvé zazvonil u Havlových doma. Václav seděl v pracovně a kontroloval inaugurační projev. Byl jsem nervózní, měl jsem z něj respekt, ale snažil jsem se zachytit tu výjimečnou atmosféru. Naštěstí si mě téměř nevšímal.

Autorská fotografie z edice 17 × 17, vytištěná na archivním papíře a signovaná autorem. Rámovaná verze: přírodní dub, bílá pasparta, UV sklo, 26 × 26 cm.

Detailní informace

Detailní popis produktu

O edici

Edice 17 × 17 je kolekce mých autorských fotografií v kompaktním, minimalistickém provedení. Fotografie tisknu na kvalitní archivní papíry Hahnemühle / Canson s důrazem na dlouhodobé uchování díla.

Rámovaná verze je adjustována do bílé pasparty se šikmým řezem a rámu z přírodního dubu se sklem s UV ochranou. Každou fotografii na zadní straně podepisuji a doplňuji popiskou s místem a datem vzniku.

Technické informace

  • Edice: 17 × 17
  • Typ: autorská fotografie / Fine Art Print
  • Tisk: archivní papír Hahnemühle / Canson
  • Celkový rozměr rámované verze: 26 × 26 cm
  • Rám: přírodní dub, profil 1 cm
  • Adjustace: bílá pasparta se šikmým řezem
  • Sklo: s UV ochranou
  • Signatura: podpis autora a popiska na zadní straně fotografie
  • Péče a užití
  • Fotografie je vytištěna na archivních, pH neutrálních materiálech. Doporučuji ji nevystavovat přímému slunečnímu záření, vysoké vlhkosti ani nadměrným teplotám.
  • Fotografie je určena pro osobní užití a vystavení v soukromých prostorách. Pro reprodukci, publikování nebo jiné veřejné užití je nutný předchozí písemný souhlas autora.

Příběh fotografie

Ačkoli jsem Václava Havla fotografoval už téměř týden před jeho zvolením prezidentem, vždy to bylo mezi mnoha lidmi, především v centru Občanského fóra. Byl jsem tam tak trochu anonymní.

Brzy ráno 29. prosince 1989, v den prezidentské volby, jsem vešel do domu na tehdejším Engelsově nábřeží a zazvonil na dveře bytu se jmenovkou Havlovi.

V bytě bylo rušno. Většinu lidí z jeho okolí jsem vůbec neznal. Václav, stále ještě neprezident, seděl ve své pracovně a kontroloval inaugurační projev.

Měl jsem z něj veliký respekt, byl jsem nervózní, ale snažil jsem se zachytit tu výjimečnou atmosféru. Naštěstí si mě téměř nevšímal.