Václav Havel – Tomki Němec, Photographs (2001) | Fotografická kniha

1 500 Kč 1 500 Kč / 1 ks

Položka byla vyprodána…

V roce 2001 jsem vlastním nákladem vydal svou první fotografickou knihu o Václavu Havlovi. Ještě čerstvou z tiskárny jsem mu ji přivezl na Trutnovský Woodstock, kde si ji osobně prohlédl. Fotografická kniha v kapesním formátu 125 × 190 mm obsahuje 88 černobílých fotografií na 196 stranách a předmluvu Jacquese Rupnika. Vydána v angličtině.

Detailní informace

Popis

Detailní popis produktu

O knize

Václav Havel – Tomki Němec, Photographs je moje první autorská fotografická kniha věnovaná Václavu Havlovi, kterou jsem vydal vlastním nákladem v roce 2001.

Publikace obsahuje 88 černobílých fotografií zachycujících Václava Havla v období po sametové revoluci. Chtěl jsem vytvořit menší, jednoduchou knihu, která se vejde do kapsy, inspirovanou legendární fotografickou edicí Photo Poche.

Kniha vyšla v angličtině, s předmluvou politologa a historika Jacquese Rupnika. Její grafickou podobu navrhl Jan Zachariáš. Přestože šlo o poměrně malý náklad, věnovali jsme velkou pozornost kvalitě tisku a zpracování.

Kniha se postupně vyprodala a dnes patří mezi vyhledávané sběratelské publikace mé tvorby.

Technické informace

Rok vydání: 2001
Počet stran: 196
Počet fotografií: 88 černobílých
Formát: 125 × 190 mm
Hmotnost: přibližně 500 g
Jazyk: angličtina
Autor fotografií: Tomki Němec
Předmluva: Jacques Rupnik
Popisky k fotografiím: Jiří Oberfalzer, Tomki Němec
Překlad: Derek Paton
Grafická úprava: Jan Zachariáš / Atelijeur Půda
Tisk: Daniel
ISBN: 80-238-6371-1
Vydavatel: Tomki Němec, vlastním nákladem

Příběh knihy

V roce 2001 jsem vydal vlastním nákladem knihu 88 černobílých fotografií Václava Havla. Byla to moje první zkušenost s tím, jak se kniha vlastně dělá.

Chtěl jsem, aby se vešla „do kapsy“, po vzoru legendární fotografické edice Photo Poche. Byla graficky jednoduchého střihu, na svou dobu velmi kvalitně vytištěná, s předmluvou politologa a historika Jacquese Rupnika.

Náklad nebyl nijak vysoký a kniha se vyprodala. Dnes mi píšou sběratelé a nabízejí neuvěřitelné částky za tuhle malou knížku, kterou už sám nemám.

Ale mám k ní jednu historku. A ta se týká přímo Václava Havla.

Hned na začátku roku 1990 mi Václav nabídl tykání. Byl jsem z toho tak vykolejenej, že jsem si to vůbec nedovedl představit. S nějakou vykoktanou výmluvou jsem slušně odmítl.

Po čase pan Václav přitvrdil. Použil slova, která tady raději nebudu opakovat, abyste si nemysleli, že byl sprostej. To bylo, když jsem odmítl podruhé.

Abych z té situace nějak vybruslil, řekl jsem, že tykání rád přijmu, až o něm vydám knížku.

Původně to mělo být už koncem roku 1990. Tak jsem se tehdy domlouval s kolegy ze studentské agentury Radost, kterou během revoluce založili moji bývalí spolužáci z katedry fotografie FAMU. Ale to je zase jiný příběh.

Nakonec jsem knihu vydal sám až v roce 2001, dávno poté, co jsem přestal být osobním fotografem prezidenta.

Ještě čerstvou, přímo z tiskárny, jsem ji přivezl Václavovi na Open Air festival, známý jako Trutnovský Woodstock. Na festival pravidelně jezdil ze své nedaleké chalupy na Hrádečku.

Seděl v zákulisí s Ivanem Martinem Jirousem a dalšími kamarády. Pozdravil jsem a zamumlal něco v tom smyslu, že teď už si konečně můžeme tykat.

Usmál se. Takovým tím svým milým, typickým úsměvem.

Co přesně řekl, už nevím. Kecal bych.

Byl jsem z toho tak hotovej, že moje další věta stejně končila oslovením „pane prezidente“.

Nikdy jsem si na to tykání úplně nezvykl, ale postupně jsem se to naučil. Opatrně, lehce. Občas, když jsme byli sami, to bylo fajn.

Bohužel tu novější a mnohem obsáhlejší knihu, kterou jsem vydal v roce 2016, jsem mu už ukázat nemohl.

Václav Havel forever!